Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

SCIENTIA EST POTENTIA

 
 

liberalismus

Tento směr vznikl v Anglii v 17. století a název pochází z latinského libertas= svoboda, z čehož vyplívá, že hlavní náplní tohoto směru je svoboda jednotlivce. Cílem všech liberálních koncepcí je dodnes důraz na individuální svobodu a ochranu společenského a ekonomického systému před zásahy vlády. A právě pro přílišnou svobodu je liberalismus kritizován, protože nikde neuvádí, jak tuto svobodu naplnit (třeba ve prospěch dobra) nebo protože neposkytuje žádná vodítka lidského jednání a chápe člověka jako egoistu , který sleduje pouze a jen vlastní prospěch a užitek. Mezi první představitele patřil J. Locke, který zastával myšlenku, že všichni lidé jsou si rovni, nikdo nemůže vládnout bez souhlasu ovládaných a všichni mají právo na život, svobodu a majetek. Tyto teorie byly posloužily jako základ pro přijetí různých listin lidských práv.
Ve své rané fázi byl liberalismus charakterizován ekonomickou doktrínou laissez-faire (nechat dělat), která znamená maximální omezení pravomocí vlády ve prospěch svobody podnikání. Stát je tak spíše chápán jako „noční hlídač“ a měl by plnit pouze minimální základní funkce, tj. ochranu svobody a majetku občanů proti vnějšímu nepříteli a zachování vnitřního řádu. Za otce mnohých z těchto myšlenek bývají považováni v politické oblasti Jeremy Bentham a v oblasti ekonomické Adam Smith, který v knize „Bohatství národů“ položil základy teorie svobodného trhu. Snad proto je politickoekonomický program liberálů zaměřen spíše na podporu a odstraňování bariér podnikání (např.: snižování daní, protimonopolní regulaci, odstraňování překážek mezinárodního obchodu atd.), než na snižování nezaměstnanosti. Není proto asi náhodou, že teoretikové liberalismu jsou dnes významní světoví ekonomové (Milton Friedman, Friedrich Hayek- oba dostali Nobelovu cenu).
Liberalismus se dělí na dvě odvětví, liberalismus klasický (ekonomický) a moderní (sociální). Liší se řadou protikladů: klasický zdůrazňuje proti modernímu negativní svobodu proti pozitivní, rovnost příležitostí proti rovnosti výsledků a zájmy jedince před rostoucími nároky skupin. Státu klasický liberál nevěří a snaží se ho omezit, moderní v něm zase vidí hlavní nástroj odstraňování společenských rozdílů.
Na konec by bylo dobré poznamenat, že liberálně- demokratický řád je v současnosti nejvlivnější ideologií a expanze liberalismu ovlivnila i několik dalších směrů (konzervatismus, neomarxismus, feminismus, či katolickou sociální nauku).
Zkrátka a dobře, liberalismus je systém politických, ekonomických, kulturních, sociálních a jiných hodnot (dělba práce), na kterých jsou budovány ekonomické a politické základy demokratických států. (individualismus, víra v pokrok, tolerance atd.) a teorií

Friedrich Hayek: Principy liberálního společenského řádu
Autor svou velice koncentrovanou ukázku rozdělil do několika budů:
a) Hayek poukazuje na rozdíly mezi původním liberalismem a novým liberalismem.
Liberalismus je žádoucí koncepce politického řádu vyvíjející se od předchůdců liberálů- whigů na konci 17. století až po vládu premiéra Gladstona na konci 18. století v Anglii. Udával individuální svobodu v rámci zákona.
Představitelé: David Hume, Adam Smith, Edmund Burke, Lord Acton.
Toto byla prapůvodní předloha inspirující liberální hnutí na kontinentu a základ americké politické tradice.
Později se vyvinula nová evropské tradice, tzv. francouzský liberalismus, z kterého se v USA vyvinul směr, který si nárokuje toto jméno.
Tento druhý názor, i když měl původně imitovat onu anglickou verzi se přeměnil na úplně jiný směr, připomínající moderní socialismus.
Tento směr byl oporou: Voltaira, Rousseaua, Condorceta, Francouzské revoluce.
Rozdíly: anglický liberalismus Vs francouzský liberalismus
Ideál: omezení pravomocí vlády neomezená pravomoc většiny
b) Rozdíly liberalismu a demokracie
Liberalismus a demokracie, ačkoliv jsou slučitelné, nejsou totéž. První se týká rozsahu vlády, druhá toho, kdo tuto moc má. Rozdíl je potom dobře patrný z jejich opaků. Opakem liberalismu je totalita, demokracie pak autoritatismus.
Poté je z teoreticky možné, aby demokratická vláda vládla podle liberálních principů.
První druh ctí a uznává tradici a staví na ní, druhý typ tradicí pohrdá a uznává nezávislý rozum, protože ten je schopen civilizaci vytvořit.
c) Vzhledem k značné hmotné prosperitě, se liberalismus odvozuje od objevu komerčního podnikání (spontánní řád), které je založeno na abstraktních pravidlech ponechávající jednotlivcům volnost podnikání a nic jim nepřikazuje jako např. organizace, uspořádání- založené na rozkazech a jejich plnění.
d) Koncepce blahobytu tedy nemůžeme definovat jako souhrn známých konkrétních výsledků, kterých se mělo dosáhnout, ale pouze jako abstraktní řád, který jako celek nemá žádné konkrétní cíle.
e) Správné chování k ostatním lidem podle nezávislých pravidel je tvořeno zákazy na získávání osobních údajů ohledně majetku. Liberalismus je tak neoddělitelný od instituce soukromého vlastnictví (materiální část chráněné individuální oblasti).
Jinak řečeno, správně se chová ten, kdo se nestará o váš majetek.
f) Hayekovo shrnutí: V liberální společnosti se donucovací prostředky vlády řídí třemi primárními zásadami: TŘI VELKÁ NEGATIVA: MÍR, SPRAVEDLNOST A SVOBODA. Aby byly dosaženy, je nutno, aby vláda prosazovala takové zákazy, které by platily pro všechny občany bez vyjímek, a aby se v rámci tří velkých negativ vymáhal od všech stejný podíl na nákladech, spojených s ostatními nedonucovacími službami, které může vláda pomocí materiálních a lidských prostředků poskytnout.