Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

SCIENTIA EST POTENTIA

 
 

Islám

Co je Islám a kdo jsou Muslimové
Na základě svého lingvistického originálu, arabské slovo Islám znamená mír - Mír s Bohem, mír se sebou samým a mír s božími tvory skrz poddanost a odevzdanost Bohu
Islám není novým náboženstvím, ale je posledním vyvrcholením stejné základní pravdy, kterou Bůh zjevil přes své proroky každému člověku.
Pro 1/5 světové populace není jen osobním náboženstvím, ale je komplexní cestou života.
Více než 1 miliarda lidí všech ras, národností a kultur na celé zeměkouli jsou muslimové. Od rýžových polí Indonésie k Sahaře v srdci Afriky, od newyorských mrakodrapů k beduínských stanům v Arábii.
Pouze 18% muslimů žije v arabském světě, 1/5 se nachází v Subsaharské Africe a největší muslimská komunita je v Indonésii. Značná část Asie je muslimská, a taktéž významné menšiny se vyskytují v středoasijských republikách, Indii, Číně, severní a jižní Americe a ve východní a západní Evropě.
V co věří muslimové ?
Muslimové věří v jednoho, jediného neporovnatelného, milosrdného Boha - stvořitele, živitele, a ochránce světa, v anděle, které stvořil, v proroky, kteří lidstvu přinesli jeho odkaz, v den posledního soudu, v osobní zodpovědnost za svoje skutky , v Boží moc nad osudem v dobrém i zlém, a v posmrtný život.
Muslimové věří, že Bůh poslal své posly a proroky všem lidem počínaje Adamem, dále Noem, Abrahámem, Lotem, Ismaelem, Izákem, Jákobem, Josefem, Jóbem, Mojžíšem, Áronem, Davidem, Šalamounem, Eliášem, Jonášem, Janem Křtitelem a Ježíšem a dalšími, budiž s nimi mír.
Poslední Boží odkaz lidstvu - potvrzení věčného odkazu a shrnutí všech předcházejících odkazů - byl zjeven Proroku Muhammadovi prostřednictvím Archanděla Gabriela.
Člověk se může stát muslimem, když věří a prohlásí, že :
Není boha kromě Boha* a že Muhammad je jeho prorokem
* Alláh je totožný výraz pro jediného Boha
Tímto vyhlášením oznamuje věřící svou víru ve všechny Boží proroky a v Písma (v jejich původní formě), které přinesli poslové
Proč je Islám často špatně chápán?
Islám se často špatně vykládá a v některých zemích se dokonce může zdát exotický?. Důvodem je pravděpodobně to, že v každodenním životě západní společnosti už náboženství nedominuje, zatímco pro muslimy je Islám životní cestou. Muslimové nedělají žádné umělé rozdíly mezi světským a duchovním.

V určitou dobu se Islám považoval za určité východní náboženství, avšak s rostoucím počtem muslimů na západě, se Islám postupně stal globálním náboženstvím. Muslimové nejsou chápáni jako cizinci s neobyčejnými zvyklostmi, ale jsou vítáni jako část mozaiky západního života. V mnohých případech se Islám nepovažuje jen za přijatelné náboženství, ale i za vytoužený způsob života.
Mají Islám, Křesťanství a Judaismus různý původ?
Nemají. Původní, nezměněné zjevení, které bylo dané Abrahámovi a všem ostatním prorokům až po Adama pocházejí od Jediného skutečného Boha. Tento společný původ vysvětluje jejich podobnost v mnohých dogmatech a hodnotách.
Abrahám je v Koránu vzpomenut jako jeden z největších proroků a je poctěný titulem "Blízký k Bohu". Abrahám a jeho nejstarší syn Ismael, dostali od Boha příkaz , aby v Kaabě, která se nachází v Mekce, v dnešní Saudské Arábii, vybudovali místo pro bohoslužby.
Kaaba je jednoduchá kamenná vzpřímená stavba sloužící k uctívání Jediného Boha. Podle Koránu Bůh přikázal Abrahámovi, aby vyzval celé lidstvo k návštěvě tohoto místa a když tam dnes směřují poutníci, pronášejí přitom: "K Tvým službám, Pane", jako odpověď na Abrahámovu výzvu. Kaaba je centrem bohoslužeb, ke které směřují tváře všech při jejich modlitbách k Bohu, Všemocnému
Kdo je Muhammad?
Muhammad se narodil v Mekce roku 570 n.l. v období, které Evropané nazývají středověkem. Muhammad byl synem Abdulláha, šlechtice z kmene Qurajš. Muhammadův otec zemřel ještě před narozením Muhammada, a krátce po jeho narození zemřela také jeho matka. Muhammada si proto vzal do opatrovnictví jeho strýc Abů Tálib.
Když Muhammad vyrostl, byl známý svojí věrohodností, štědrostí a upřímností, čímž získal titul Al-Amín - důvěryhodný..
Muhammad byl často pověřovaný řešením sporů a poskytováním rad obyvatelům Makky.
Muhammad byl /zádumčivý/ a nebyl spokojený s úpadkem jeho společnosti. Jeho zvykem se stalo čas od času meditovat v jeskyni Hirá nedaleko vrchu Al-Nur - Hory světla - poblíž Makky.
Jak se stal Muhammad prorokem a poslem Božím?
Když Muhammad dovršil svých 40 let, během meditace, se mu poprvé dostalo Božího zjevení, a to prostřednictvím archanděla Gabriela. Tato zjevení, která pokračovala dalších 23 let, jsou známá jako Korán.
Muhammad začal přednášet slova, které slyšel od Gabriela a kázal pravdu, kterou mu zjevil
Bůh. Obyvatelé Mekky Muhammada ignorovali, ale později se postavili proti němu a malé skupině jeho následovníků. Tito ranní muslimové byli krutě pronásledováni.
V roce 622 n.l. přikázal Bůh muslimské komunitě emigrovat. Tato událost - "hidžra" - emigrace do města Madina přibližně 260 km na sever, je začátkem muslimského kalednáře.
Madina byla pro Muhammada a muslimy bezpečným místem, ve kterém se mohla muslimská komunita rozrůstat. Po několika letech se Muhammad a jeho následovníci vrátili do Mekky, kde odpustili svým nepřátelům a učinili Kaabu jako místo uctívání Boha. Před smrtí Muhammada, zemřel ve věku 63 let, byla většina území Arábie muslimská a během století, ve kterém Muhammad zemřel, se Islám rozšířil na západ do Španělska a na daleký východ až do Číny.
Jak šíření Islámu ovlivňuje svět?
Po smrti Proroka se muslimská komunita velmi rychle rozrůstala. Během několika málo desetiletí se území pod vládou muslimů rozšířilo do tří světadílů: Asie, Afriky a Evropy. V následujících staletích rozšiřování muslimského území pokračovalo a Islám si za svoje náboženství postupně zvolila většina jeho obyvatel.
Jedním z důvodů rychlého šíření Islámu byla jednoduchost jeho doktríny - Islám vyzývá k víře a uctívání jen jediného Boha. Islám učí lidi využívat jejich inteligenci a pozorování.
V době svého rozvoje přijímala muslimská civilizace dědictví prastarých civilizací jako byla Egyptská, Perská nebo Řecká, ve kterých se učení uchovávalo v knihovnách a u učených lidí. Někteří muslimští učenci věnovali pozornost těmto střediskům vzdělání, seznámili je s jejich vědomostmi a zdokonalovali se v nich. Překládali proto dostupné filozofické a vědecké práce, a to ne pouze z řeckých a syrských jazyků (jazyky východní křesťanských učenců), ale i z tzv. Pahlavi (vědeckého jazyka předislámské Persie) a dokonce i ze sanskrtu, staroindického jazyka.
Jak šíření Islámu ovlivňuje svět?
Do arabštiny byla přeložená většina důležitých Aristotelových filozofických a vědeckých prací, mnohé práce Platóna a Pythagorové školy, většina děl o řecké astronomii, matematice a medicíně, jako např . ALMAGEST od Ptolemaya, Euklidův ELEMENTS, též práce Hippokrata a Galena. Další důležitá díla o astronomii, matematice a medicíně byli přeložené z pahlavi a sanskritu. Proto se arabština stala pro mnohé země nejdůležitějším světovým vědeckým jazykem a uchovatelem středověkých moudrostí a věd.
Islámští vědci se nezaobírali jen překlady a zachováváním dávných učení, ale snažili se rozvíjet zděděné vědomosti, už před tím než je rozšířili na západ.
Muslimové vynikali v umění, architektuře, astronomii, geografii,historii, v jazycích, literatuře, medicíně, matematice a fyzice. Muslimští vědci vyvinuli mnoho důležitých systémů jako např. Algebra, arabské číslice a koncept nuly (důležitý pro pokrok v matematice), které se potom využívali také ve středověké Evropě. Byly vynalezené a rozvinuté sofistické nástroje, které
umožnili pozdější evropské objevné cesty, patří sm např. Astroláb, navigační a lodní mapy atd.
Co to je Korán?
Korán je pravé slovo Boha, Všemocného. Úplné zaznamenání jeho slov zjevil Bůh prostřednictvím archanděla Gabriela proroku Muhammadovi.Muhammad a jeho následovníci uměli Korán nazpaměť, diktovali ho svým společníkům a zapisovali ho písaři, kteří ho v době prorokova života psali a ověřovali. Během staletí se nezměnilo ani jedno slovo ze 114 súr (tj. kapitol). Text Koránu je v každém detailu stejně unikátní a zázračný jak byl zjevený Muhammadovi před 14 stoletími.Korán je hlavním zdrojem víry a života každého muslima. Zaobírá se vším, co se týče lidské bytosti, moudrosti, doktríny, uctívání a zákona, ale jeho základním tématem zůstává vztah mezi Bohem a jeho stvořeními. Korán zároveň provází společnost na cestě ke spravedlnosti, lidskosti a rovnoprávným ekonomickým principům
Existují kromě Koránu i jiné posvátné zdroje?
Ano, druhým zdrojem inspirace a instrukcí pro muslimy je sunna, někdy označována jako hadíth, kterou tvoří skutky a výroky Proroka. Víra v sunnu je částí islámské víry.
Několik příkladů prorokových výroků (Hadíth):
"Bůh nemá slitování pro toho, kdo nemá slitování pro jiné"
"Nikdo z vás skutečně nevěří, jestli nepřeje svému bratru to, co si přeje sám"
"Bůh vás nesoudí podle vašeho vzezření a vzhledu, ale dívá se do vašich srdcí a sleduje vaše činy"
"Muslim by měl vůči muslimovi dodržovat šest laskavostí: měl by ho pozdravit; když ho potká, přijmout jeho pozvání; říci "Nechť je Bůh k tobě milosrdný", když si kýchne; měl by ho navštívit, když je nemocný; jít na pohřeb, když zemře a přát mu to, co si sám přeje".
"Člověk jdoucí po cestě měl obrovskou žízeň. Když přišel ke studni, vlezl do ní, napil se a vylezl ven. Uviděl psa s vyplazeným jazykem, který se snažil lízat bláto a tak alespoň částečně uhasit svou žízeň. Člověk viděl, že pes má také tak velkou žízeň jako měl on a proto znova vlezl do studně, naplnil svou botu vodou a dal psovi napít. Za tento skutek mu Bůh odpustil jeho hříchy. Ptali se proroka: "Posle boží, budeme odměněni za laskavost ke zvířatům?" On odpověděl: "Odměna je za laskavost ke všem živým bytostem"
"Ó lidé, poslouchejte mě s vážností, uctívejte Boha, modlete se 5 krát denně, dodržujte půst v době měsíce Ramadánu a dávejte ze svého majetku almužnu. Vykonejte pouť, jestliže můžete. Vězte, že každý muslim je bratrem muslima. Všichni jste si rovni. Nikdo nemá převahu nad jiným, kromě bahobojností a dobrými skutky.
(Z prorokova posledního projevu)
5 pilířů Islámu ( ÍMÁN )
Pět pilířů Islámu je základ života muslima:
víra v jedinečnost Boha a jeho proroka Muhammada
každodenní vykonávání modliteb
rozdávání almužny
sebe očista prostřednictvím půstu
pouť do Mekky pro ty, kteří jsou toho schopni
Ímán neboli víra
"Není boha kromě jediného Boha a Muhammad je jeho poslem a prorokem". Toto prohlášení víry se nazývá šaháda a je to jednoduchá věta, kterou pronášejí všichni věřící. Důležitost tohoto prohlášení je ve víře, že jediným cílem života je služba a poslouchání Boha a tento cíl je možné dosáhnout přijetím a následováním učení posledního proroka, Muhammada.
5 pilířů Islámu ( SALÁ - Modlitba
Salá je název povinných modliteb, které se vykonávají pětkrát denně a jsou přímým spojením mezi věřícím a Bohem. V Islámu neexistuje žádná hierarchická instituce, a proto nejsou žádní kněží. Modlitby vede učený člověk, který zná dobře Korán a který se vybere ze shromážděných muslimů.
Modlitby se konají po raním úsvitu, v poledne, odpoledne, při západu slunce a po setmění, a tak podmiňují rytmus celého dne. Těchto pět předepsaných modliteb obsahuje verše z Koránu a odříkávají se v arabštině, jazyce zjevení. Osobní prosby se však můžou odříkávat kdykoliv během dne a noci ve vlastním jazyce.
I když je nejlepší, když se muslimové modlí spolu s ostatními v mešitě, můžou se modlit i jinde, jako např. na poli, v kanceláři, v závodě a na universitách. Návštěvníci muslimské země jsou často překvapení shromažďováním se modlících v denní životě.
5 pilířů Islámu ( ZAKÁ )
Zakat je finanční povinností muslimů.
Důležitým principem Islámu je to, že vše patří Bohu, a že majetek je jen svěřený lidem. Slovo zakat znamená "očištění" a "růst". Tím, že oddělujeme část našeho majetku pro chudé a pro celou společnost, tím se náš majetek očišťuje. Rovněž jako protrhávání rostlin ,i toto oddělování podporuje nový růst.
Každý muslim si vypočítává svoji zakat sám. Započítává se sem roční platba 1/40-tiny majetku, s výjimkou věcí jakou jsou příbytek, auto a pracovní nástroje.
Jednotlivec může dát i více než jen zakat a to ve formě "sadaqa", t.j. almužny, která bývá většinou tajná. I když tento výraz je možné přeložit jako dobrovolná dobročinnost, má o hodně širší význam.
Prorok řekl: "Dokonce i potkat svého bratra s upřímnou tváří je dobročinný skutek."
5 pilířů Islámu ( SAWM - Půst )
Každoročně se všichni muslimové v měsíci ramadánu od východu do západu slunce postí - nepožívají jídlo, nápoje a zdržují se sexuálních vztahů se svými manželkami.
Nemocní, staří lidé, cestující, menstruující ženy, těhotné ženy anebo ženy, které kojí, mohou přerušit půst a vykonat ho v jiné době během roku, když budou zdraví a schopní postit se. Děti obyčejně začínají držet půst (pozorovat modlící se) v době puberty, ale hodně jich začíná o mnoho dříve.
Půst prospívá zdraví, ale je i nejlepší metodou sebe očisty, sebe poznání a posílení vůle. Tím , že si postící člověk upírá světské pohodlí, i když jen na krátkou dobu, může se zaměřit na své životní cíle, přičemž si je stále vědom přítomnosti Boha.
Bůh v Koránu hovoří:
"Vy, kteří věříte: předepsán vám jest půst, tak, jako byl již předepsán těm, kdož před vámi byli, snad budete bohabojní."
(Korán 2:183)
5 pilířů Islámu ( HADŽDŽ - Pouť )
Pouť do Mekky je povinností jen pro ty, kteří jsou na to fyzicky připraveni a mají dostatek finančních prostředků. Každoročně navštíví Mekku přibližně 2 milióny poutníků z celého světa a pouť je tak příležitostí střetnout se s lidmi z různých národů.
Každoroční pouť začíná ve 12. Měsíci islámského roku (který je lunární, a proto pouť, i ramadán, vychází někdy na léto a někdy na zimu). Poutníci mají oblečený speciální oděv: jednoduché kusy oděvu, které odstraňují jakékoliv třídní rozdíly, takže před Bohem jsou si všichni rovni.
Rituál "hadždž", t.j. pouť, která pochází z abrahámovského období, se skládá z toho, že poutník 7 krát obejde Kaabu a 7- krát přejde mezi vrchy Safa a Marwa, tak jako to udělala Hádžar, Abrahámova žena, když hledala vodu. Potom se poutníci shromáždí na široké planině Arafat a spolu se modlí za Boží odpuštění, což se často považuje za obdobu soudného dne.
Závěr poutě tvoří svátek, Íd al-Adha, který se slaví modlitbami a výměnou darů v muslimských komunitách na celém světě. Tento svátek a Íd al-Fitr (sváteční den oslavující konec ramadánu), jsou dva svátky islámského kalendáře.
Toleruje Islám ostatní víry?
Ano. Korán jasně stanoví, že:
"Ne budiž žádného donucování v náboženství!"
(Korán 2:256)
Ochrana náboženských práv nemuslimů je důležitou součástí Islámu. V Koránu se hovoří:
"Bůh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdož nebojovali proti vám kvůli náboženství a nevyhnali vás z příbytků vašich, neboť Bůh věru miluje poctivé."
(Korán 60:8)
Toto je důvod, proč se daří nemuslimským společnostem a náboženským místům v celém islámském světě. Z historie známe mnoho příkladů muslimské tolerance vůči ostatním vírám. Např. několik století před španělskou inkvizicí žili a prosperovali židé a křesťané společně na území Andalusie ve Španělsku pod záštitou islámských zákonů.
Islámské právo povoluje nemuslimům vlastní soudy a dodržování rodinných a osobních zákonů tak, jako jim to nařizují náboženské osobnosti, které si sami zvolili.
Co si muslimové myslí o Ježíšovi?
Muslimové hluboko respektují Ježíše. Považují ho za jednoho z nejdůležitějších Božích proroků a poslů. Muslim o něm nikdy nehovoří jako o "Ježíšovi", ale vždy po vyslovení jeho jména dodá "pokoj s ním". Korán potvrzuje jeho neposkvrněné početí a v Koránu je samostatná súra (kapitola) nazvaná "Marie". Korán předkládá zvěstování následovně.
"A hle, pravili andělé: "Marie, Bůh si tě věru vyvolil a čistou tě učinil a vyznamenal tě mezi ženami lidstva veškerého.
Marie, buď Pánu svému pokorně oddaná, padej na tvář svou a skláněj se s těmi, kdož poklekají!"
A toto je jeden z příběhů nepoznatelných, jež ti zjevujeme.Tys nebyl mezi nimi, když vrhali losy třtinami o to, kdo z nich se ujme Marie, a nebyl jsi mezi nimi, když se hádali.
A hle, pravili andělé: "Marie, Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o Slovu, jež od Něho přichází, jehož přívlastek je Mesíh ( Mesiáš nebo ten, který pomazá ), Ježíš syn Marii, a bude blahoslavený na tomto i onom světě a též jedním z těch, kdož k Bohu budou přiblíženi.
A bude mluvit s lidmi již v kolébce i jako dospělý a bude patřit mezi bezúhonné."


Pravila: "Pane můj , jak bych mohla mít syna, když se mne smrtelník žádný dosud nedotkl?"
Pravil:"Takto Bůh tvoří to, co chce: když o věci nějaké rozhodne, řekne toliko"Staň se!", a stane se.
(Korán 3:42-47)
Ježíš se narodil zázračně z té stejné moci, z které se narodil Adam, a to bez otce:
"Věru podstata Ježíše u Boha je podobná podstatě Adama, Stvořil ho z hlíny, řekl mu "Buď" a on byl."
(Korán 5:59)
V době své prorocké mise vykonal Ježíš mnoho zázraků. Podle Koránu Ježíš řekl:
"A byl poslem k dítkám Izraele: "Přišel jsem k vám se znamením Pána vašeho. Utvořím pro vás z hlíny něco podobného ptáku a vdechnu tomu život, a stane se to skutečným ptákem z dovolení Božího. A vyléčím slepého i malomocného a vzkřísím mrtvé z dovolení Božího. A sdělím vám, co jíte a co shromažďujete v příbytcích svých. A věru je v tomto pro vás znamení, jste-li věřící."
(Korán3:49)
Muhammad a ani Ježíš nepřišli proto, aby změnili dogma víry v jediného Boha, kterou zavedli proroci před nimi, ale proto, aby ji potvrdili a obnovili. V Koránu stojí, že Ježíš řekl:
"A přišel jsem, abych potvrdil pravdivost toho, čeho se vám dostalo přede mnou z Tóry, a aby vám byla dovolena část z toho, co vám bylo zakázáno. A přicházím k vám se znamením od Pána vašeho - bojte se Boha a poslouchejte mne !
(Korán 3:50)
Prorok Mohammad řekl:
"kdokoliv uvěří, že nikdo si nezaslouží uctívání kromě Boha, jediného, bez (jakýchkoliv jiných) společníků,uvěří, že Muhammad je jeho poslem, uvěří, že Ježíš je služebník a posel boží, Jeho slovem, kterým poctil Marii a duchem pocházejícím od Něho a uvěří, že ráj a peklo jsou pravdivé, toho Bůh přijme do nebe"
Výrok ze sbírky Al-Buchárího
Proč je pro muslimy velmi důležitá rodina?
Rodina je základem islámské společnosti. Klid a bezpečí, které nabízí stabilní rodina je velmi důležité a podstatné pro duševní růst jejích členů. Harmonii vytváří existence rozšířených rodin: Děti jsou pokladem a zřídkakdy opouštějí dům před tím, než uzavřou manželství.
Ve smyslu islámských tradicí jsou rodiče vážení a respektovaní. Vyzdvihovány bývají p ředevším matky: Korán učí, že matka si velmi vytrpí během těhotenství, porodu a výchovy dítěte, a proto si zaslouží zvláštní úctu a laskavost.
V Koránu se píše:
"A uložili jsme člověku laskavost k rodičům jeho - neb nosila jej matka jeho se samými nesnázemi a odstavila jej po dvou letech - řkouce: "Buď vděčný Mně i rodičům svým - neb u Mne je cíl konečný!"
(Korán 31:14)
Muslimské manželství je posvátný akt, ale i právní dohoda, ve které si partneři můžou svobodně dohodnout svoje podmínky. Rozvod mezi manželi je dovolen, ale je považován jako zcela poslední možnost vyřešení sporu mezi manželi. Svatební zvyky nejsou nijak vázány určitými pravidly a mění se podle zvyku země.
Jaké je postavení ženy v Islámu?
Podle Koránu jsou si muži se ženami před Bohem rovni. Ženy nejsou hanobeny za znesvěcení "zakázaného stromu" a jejich utrpení při těhotenství a porodu není trestem za tento skutek.

Podle Islámu je žena, svobodná nebo vdaná, samostatná individualita, která má právo vlastnit a disponovat se svým majetkem a příjmy. Věno dává ženich nevěstě do jejího osobního užívání, přičemž si nevěsta může ponechat jméno své rodiny a nepřijmout jméno manželovo. Úlohy mužů a žen se doplňují a navzájem by měli spolupracovat. Obě pohlaví mají stejná práva a povinnosti.
Muži a ženy by se měli oblékat jednoduše, skromně a důstojně. V některých muslimských zemích existují zvláštní tradice v ženském odívání, což je však pouze věcí místních zvyků a tradic.
Postoj k ženám v některých muslimských oblastech odráží jejich kulturní zvyklosti, které nejsou vždy v souladu (dokonce i v protikladu) s pravým islámským učením.
Posel Boží řekl:
"Nejdokonalejším ve víře mezi věřícími je ten, kdo je nejlepší ke své ženě."
Stárnutí, smrt a posmrtný život?
V muslimském světě neexistují zařízení pro staré lidi. Pro muslima je péče o své rodiče v době tohoto nejtěžšího období jejich života ctí a požehnáním.
V Islámu je opatrování rodičů povinností, které následuje hned po povinnosti vykonávat bohoslužby a každý rodič má právo toto opatrování od svých dětí očekávat. Nenesou vinu za to, že jejich opatrování je velmi namáhavé, a proto by jejich děti neměli ukazovat nevoli.

V Koránu se píše:
Pán Tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim "Fuj" a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým!
Skloň k nim oběma z milosrdenství křídla pokory a řekni: "Pane můj, smiluj se nad nimi oběma, tak jako oni mě vychovali, když jsem byl malý!"
(Korán 17:23-24)
Muslimové věří, že současný život je jen příprava na další existenci. Základní články víry zahrnují: den posledního soudu, zmrtvýchvstání, nebe a peklo.
Když muslim zemře, umyjí ho - obyčejně členové jeho rodiny, zabalí do čistých bílých šatů a pochovají spolu s jednoduchou modlitbou, nejčastěji ještě v den smrti. Tento obřad považují muslimové za jednu z posledních služeb svému příbuznému a za příležitost připomenout si svoji krátkou existenci na tomto světě
Co říká Islám o válce?
Stejně jako Křesťanství i Islám povoluje boj v sebeobraně, při ochraně náboženství, anebo vojenskou pomoc těm, kteří byli násilně vyhnáni ze svých domovů. Islám ukládá přísná pravidla boje, které zahrnují zákaz ubližování civilnímu obyvatelstvu, poraženým vojákům, poškozování lesů a dobytka. Podle muslimského chápaní by na světě zvítězila nespravedlnost, kdyby dobří lidé nebyli ochotni riskovat svoje životy pro spravedlnost.
V Koránu se hovoří:
A bojujte na stezce Boží proti těm, kdož bojují proti vám, avšak nečiňte bezpráví, neboť Bůh nemiluje ty, kdož se bezpráví dopouštějí.
(Korán 2:193)
A bojujte proti nim, dokud nebude konec svádění od víry a dokud nebude všechno náboženství patřit Bohu. Jestliže však přestanou, pak skončete nepřátelství, ale ne proti nespravedlivým.
(Korán 2:193)
A budou-li ochotni k míru, buď k němu ochoten i ty a spoléhej na Boha, vždyť On slyšící je i vševědoucí.
(Korán 8:61)
Válka je tedy posledním východiskem a podléhá stanoveným podmínkám, které jí ukládá posvátný zákon. Často nesprávně chápaný a používaný výraz džihád znamená "boj" a ne svatá válka (tento výraz se v Koránu nenachází). Džihád, jako islámský koncept, je možno chápat na úrovni jednotlivce - jako vnitřní boj jestli je to nevyhnutelné, tak i jako boj ve válce.
Jak Islám zaručuje lidská práva?
Svoboda myšlení je zaručená v samotném Koránu:
Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta* a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé , jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí.
(Korán 2:256)
*Tághút je vše co je uctíváno kromě Boha
Život, důstojnost a majetek všech obyvatel v muslimské společnosti se považuje za posvátný, bez ohledu na to, zda je člověk muslim nebo nikoliv. Muslimové neznají rasismus, ani rozdíly mezi pohlavím. Korán hovoří o rovnosti takto:
Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste s e vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější - A Bůh je vševědoucí a dobře zpravený.
(Korán 49:13)