Zde může být text o autorovi
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

SCIENTIA EST POTENTIA

 
 

Římskokatolická církev

Římskokatolická církev, v běžné mluvě často označovaná nepřesně jako katolická církev, je největší z třiadvaceti autonomních katolických církví a jedinou západní katolickou církví. Asi 1,13 miliardy pokřtěných římských katolíků činí římskokatolickou církev největší křesťanskou církví (zahrnující polovinu všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě.V České republice se k ní podle posledního sčítání lidu (2001) hlásí 2 740 780 věřících.
Kromě společenství s římským biskupem, papežem, které spojuje všechny katolické církve, je pro římskokatolickou církev typický latinský ritus; až na výjimky se jedná o ritus římský, místně církev užívá i jiných ritů (milánská arcidiecéze užívá ambrosiánský ritus, v Zairu se užívá upraveného ritu, označovaného často jako zairský ritus).
Katolická církev se považuje za přímou pokračovatelku prvotní církve založené Kristem, římského biskupa označuje za přímého následníka sv. Petra, jehož Kristus dle ní učinil hlavou církve, a ostatní své biskupy za přímé následníky dvanácti apoštolů.
Podle vatikánské ročenky Annuario Pontificio měla římskokatolická církev ke konci roku 2005 1 114 966 000 členů (pokřtěných katolíků), což ji činí největší křesťanskou církví (zahrnující asi 1/2 všech křesťanů) a největší náboženskou organizací na světě (zahrnující cca 1/6 lidstva). Působí celosvětově, počet jejích příznivců se v jednotlivých oblastech liší.
Nejkatoličtějším kontinentem je Amerika, katolicismus drtivě převládá v prakticky celé Jižní a Střední Americe a hlásí se k němu něco málo přes polovinu věřících obyvatel Kanady, pouze v USA a některých ostrovních státech Karibiku je počet katolíků výrazněji převýšen počtem protestantů. Celkem žije v Jižní Americe asi polovina všech katolíků. Po ní následuje Evropa, kde se obvykle udává podíl katolíků v rozpětí 30-40 %. Žije zde 1/4 všech katolíků. V Austrálii se ke katolictví hlásí 25 % obyvatel a v Africe asi 1/6 obyvatel. Nejméně katolickým kontinentem je Asie, kde katolíci představují na území drtivé většiny asijských států zanedbatelnou menšinu, často pronásledovanou. Většinu obyvatelstva tvoří římští katolíci pouze ve dvou asijských státech (Filipíny a Východní Timor).
V současné době rychle roste podíl katolíků v Africe a Asii (zejména jihovýchodní), naproti tomu k stagnaci až poklesu dochází v Jižní Americe (zde speciálně v Brazílii, kde se v poslední době výrazně prosazují evangelikálové) a Evropě, kde dochází v řadě států k výraznému postupu sekularizace společnosti.
Coby organizaci určuje fungování římskokatolické církve Kodex kanonického práva (zkráceně CIC, vydán 1983).
2. vatikánský koncil deklaroval ve své konstituci Lumen gentium (čl. 8), že „jedna, svatá, katolická a apoštolská“ církev „subsistuje (subsistit, uskutečňuje se) v katolické církvi a je řízena Petrovým nástupcem a biskupy ve společenství s ním.“ Petrovým nástupcem se míní papež.
Církevní správa se člení na jurisdikční oblasti, nejčastěji vymezené na územním základě, existují však i jiné možnosti (například vymezení instituční, kupříkladu vojenský vikariát). Za základní a standardní jednotku lze považovat diecézi, která se obvykle dále dělí na farnosti. Diecéze se mohou sdružovat v církevní provincii.
Římskokatolická církev sdílí s ostatními katolickými církvemi společenství ve svátostech a umožňuje věřícím z jednotlivých katolických církví za určitých podmínek změnu příslušnosti k této církvi, např. při migraci, svatbě apod.; teoreticky může být papežem, tedy biskupem církve latinského obřadu, zvolen i věřící některé z východních katolických církví.
Nauka katolické církve se v základních – a nejpodstatnějších – věcech shoduje s naukou i ostatních církví, jak o tom svědčí společná kréda, zvl. Nicejsko-konstantinopolské vyznání víry. Souhrn katolické věrouky je obsažen v Katechismu katolické církve. Zde zmiňujeme některá specifika, jimiž se katolická církev vyznačuje.
Katolická církev uznává sedm svátostí (čísla v seznamu označují příslušné odstavce Katechismu katolické církve (KKC).
• Křest: KKC 1213–1284)
• Biřmování: KKC 1285–1321)
• Eucharistie: KKC 1322–1419)
• Svátost smíření: KKC 1422–1498)
• Svátost nemocných: KKC 1499–1532)
• Kněžství: KKC 1536–1600)
• Manželství: KKC 1601–1666)
Středem života církve je liturgie, v níž hraje nejdůležitější úlohu eucharistická bohoslužba (= mše). Součástí liturgie je též Denní modlitba církve (zkráceně breviář, někdy též Liturgie hodin), což je modlitba založená na žalmech a jiných biblických textech, která má uvádět křesťana do života v Boží přítomnosti po celý den. Krom toho existuje v církvi mnoho dalších způsobů modlitby, ať už spontánní nebo ustálené, společné nebo soukromé.